Hned v úvodu bychom si měli stanovit priority. Co je z lyžařské výzbroje nejdůležitější? Odpověď je jednoduchá - BOTY!!
Lyžařské boty zcela zásadně ovlivňují vaše pocity z celodenního lyžování tím, jestli někde tlačí/netlačí, hřejí/nehřejí nebo v nich je dokonce nesnesitelná zima, ale hlavně, a to je nejdůležitější, naprosto radikálně ovlivní vaši jízdu. Pokud si tedy koupíte špatné lyžařské boty, může to být hlavní důvod, proč například nějaký oblouk nevyjedete tak, jak byste si představovali a nebo tak, jak vám třeba někdo radí. Zkrátka a dobře, špatné boty jsou absolutně limitujícím faktorem pro zlepšování techniky jízdy, potažmo pro dobrý pocit z lyžování (například u lyží nejsou rozdíly až tak zásadní, jen u horších lyží je pak lyžař například limitován rychlostí nebo terénem). Výběru lyžařských bot je tedy třeba věnovat velkou pozornost.
Jak vybírat?
Budeme vycházet z předpokladu, že nekupujeme boty pro závodníka, ale pro běžného lyžaře, který v botě často stráví několik hodin a někdy i celý den. Z tohoto důvodu je třeba se zaměřit na pohodlí, tepelný komfort a s tím spojenou správnou velikost boty. Dále se budeme rozhodovat o tuhosti skeletu (vnější bota), a to zejména podle toho, máme-li sportovní ambice, nebo jsme-li pouze rekreačními lyžaři. Hned na úvod je třeba zdůraznit, že botu budeme zkoušet s ponožkou, ve které běžně lyžujeme, což by v praxi mělo znamenat s jednou ponožkou, nejlépe určenou přímo pro sjezdové lyžování.
Správná velikost.
Správnou velikost zjistíme především vyzkoušením. Boty se dnes kupují přesně na velikost nohy - doba dvou a více ponožek a o dvě čísla větších je již nenávratně pryč. Jak nám bota sedí, poznáme teprve ve chvíli, kdy ji zapneme. Často se nám může zdát, že rozepnutá bota tlačí, je potřeba ji zapnout jako kdyby jste šli lyžovat a poté teprve posuzovat. Noha se do konečné polohy dostane až po dopnutí přezek. Pokud máme správnou velikost, měly by se prsty v zapnuté botě lehce dotýkat přední stěny nebo být hodně těsně před ní.V žádném případě ale nesmí tlačit. Vnitřní botička se totiž při lyžování vyšlápne a o něco málo zvětší.
Po dopnutí všech přezek, bychom měli botech (obou!!!) nějakou dobu zůstat, pokud možno ve stoje nebo mírného přešlapování případně udělat pár kroků (20 až 30 minut). Zaměříme se hlavně na pohodlí. Boty nesmí nikde tlačit nebo škrtit (palec, malíček, nárt, kotník, achylovka, lýtko). Noha by měla jít utáhnout tak, aby se v botě téměř vůbec nehnula. Pouze při velkém tahu nahoru může vyjet pata, ale ne více než o půl centimetru.
Je dobré vyzkoušet několik párů bot od několika výrobců, nehledět na cenu, ale hlavně na pocit pohodlí a možnost botu důsledně utáhnout. Říká se, že když narazíte na tu správnou botu, tak to víte po zapnutí první přezky. Pokud tedy máte botu dopnutou a všechno se zdá sice v pořádku, ale vám se to stejně pořád nelíbí, protože se v botě prostě necítíte, vyzkoušejte další pár.
Tvrdost skeletu.
Určuje číselným údajem, který je bohužel u každého výrobce jiný (neexistuje shodná stupnice). Je tedy třeba se informovat přímo u prodejce nebo u výrobce, které číslo označuje závodní, které sportovní nebo třeba rekreační botu. Čistě orientačně lze říci, že u jednoho výrobce jsou závodní boty označovány číslem 10 a u druhého například 100 nebo 120. Sportovní boty budou pak mít označení například 8 nebo 9 či 85 nebo 90. Ať se ovšem jedná o jakoukoliv tuhost, skelet nás vždy musí pustit vpřed. Přesněji, musí pustit naše koleno vpřed, a to až nad špičku samotné boty. Pokud to tvrdost boty nedovolí, budeme mít problém při správném provádění oblouků, protože nám neumožní posunout těžiště dostatečně vpřed, což je pro lyžování zcela zásadní.
Ženy
Ženám doporučuji vybírat pouze z "dámských" bot, které bývají označeny písmeny W (Woman) nebo L (Lady). Tyto boty jsou oproti ostatním upraveny pro dívčí nohu. Mají užší prostor pro plosku, o něco užší komín, bývají lehčí a přizpůsobené lýtku. Vnitřní botička je také často teplejší, měkčí a pohodlnější.
Chcete si zimu opravdu užít? Voskujte!
Lyžaři, běžkaři i snowboardisté – mazat byste měli všichni. Pojedete rychleji, bezpečněji a nebude vás to stát tolik sil. Navíc ochráníte svá „prkénka“. Navoskovaná skluznice je totiž vyživená, nevysychá a zachovává si pružnost.
Vosk potřebuje každá skluznice. Nejdůležitější roli přitom hraje základový parafín. Právě on totiž zachovává elasticitu, a tím i jízdní vlastnosti lyží. Zároveň je možné použít jej jako univerzální vosk pro různé teploty a typy sněhu. Všechny ostatní skluzové vosky se nanášejí až na něj. Jejich výběr podléhá počasí, charakteru sněhu a také tomu, zda se chystáte na sjezdové lyže, běžky nebo snowboard.
Sjezd a snowboard? Prostě hračka.
První možností je svěřit ošetření skluznice odborníkům. V servise vám báječně vybrousí hrany, vyspraví poškozené skluznice z předchozí sezóny a ošetří je základním univerzálním voskem. Pokud si však chcete zimních radovánek skutečně užít, budete si skluznice od A do Z ošetřovat sami.
Navoskovat sjezdové lyže či snowboard je jednoduché. Nejprve je třeba skluznici očistit od všech nečistot a starých vosků. Technická rozpouštědla či benzín skluznici vysušují, vhodnější je tedy speciální Skivo smývací roztok. Čas od času byste také měli opravit případná drobná poškození, například od kamene apod. Rozehřejte opravnou tyčinku a hmotu nakapejte do rýhy. Přebytečné množství po vychladnutí seškrábněte ostrým nožem a nakonec rozbruste jemným smirkovým plátnem.
Nyní můžete začít s vlastní přípravou na sjezd. Vosk roztavte pomocí žehličky a nakapejte rovnoměrně po celé skluznici. Pomalými tahy zažehlete směrem od špičky k patce. Velmi důležitá je teplota žehličky z vosku se nesmí kouřit, má jen tát. Až budete hotovi, nechte lyže vychladnout na pokojovou teplotu. Pak vezměte Skivo plastovou škrabku a přebytečný materiál, který skluznice nevstřebala póry, seškrábněte. Nakonec vše přeleštěte Skivo nylonovým kartáčem a leštící textilií, zajistíte si tak na svahu větší rychlost. K tomu můžete použít Skivo utěrky.
Barevné skluzové vosky jsou určené pro konkrétní teplotní rozmezí a typ sněhu. Od zelené pro nejchladnější podmínky, po červené a žluté pro teplý vzduch a mokrý sníh. Nanášejte je podle aktuální předpovědi počasí stejným způsobem jako vosk základový. Skluzové vosky se dají také kombinovat, získáte tak vlastnosti na rozmezí dvou vosků. Stačí je jednoduše zažehlit dohromady.
Mazat běžky? Nejde o žádnou alchymii.
Cílem správného mazání běžek je, aby do kopce dobře stoupaly a nepodkluzovaly a z kopce zase bez problémů jely. Zdá se to nemožné? Opak je pravdou. Skluznice běžek pro klasickou techniku je rozdělená na skluznou a stoupací část (mazací komora). Nejprve obě ošetřete základním voskem. Na skluznou část pak použijte stejné vosky jako u sjezdových lyží a snowboardů. Mazací komoru ošetřete tzv. stoupacími vosky. Jsou podobně jako skluzové rozlišeny barvami. Při teplotách pod nulou použijte raději vosky tvrdé, které většina výrobců označuje zeleně a modře. Kolem nuly se většinou hodí barva fialová a nad nulou jsou vhodné vosky měkké − červené a žluté. Na hrubozrnný, mokrý, tvrdý až zledovatělý sníh jsou pak nejlepší tekuté vosky – klistry. Na skluznici je nanesete přiloženou špachtlí a následně důkladně rozetřete korkem.
Pokud se vám nepodaří hned napoprvé perfektně namazat, nezoufejte. Každý zkušený běžkař vám potvrdí, že odhadnout správně podmínky na lyžování vyžaduje jistou zkušenost. Navíc se sněhové podmínky v závislosti na nadmořské výšce a vývoji počasí mohou změnit. Důležité tedy je, abyste s sebou vždy měli sadu vosků, stěrku a korek na rozetření. Jestliže vám běžky podkluzují, přidejte měkčí vosk, popřípadě prodlužte mazací komoru. Pokud běžky nejedou a zadrhávají, stáhněte škrabkou co nejvíce nanesených vosků a přemažte tvrdším stoupacím voskem.
A pak už si jen užívejte zasněžené krajiny, kopců a radosti ze sportu.
Jak najít mazací komoru?
Nachází se přibližně ve středu lyže, přesněji řečeno pod botou běžce a v určité vzdálenosti od špičky a paty boty. Délka mazací komory hodně záleží na typu běžek, tělesných parametrech lyžaře a jeho stylu jízdy. Zkušení jezdci doporučují vyzkoušet si ji v praxi, tedy při stoupání. Jakmile zjistíte, jaká délka vám vyhovuje, namalujte si na stranu lyží značky a mezi ně pak vždy nanášejte stoupací vosk.
Jednodušší a rychlejší je tzv. papírová metoda. Obujte se do lyží na pevné rovné podložce a pod skluznici pod botou vložte papír. Tam, kde jím můžete pohybovat, je mazací komora.
: 380-048-734